Společné (inkluzivní) vzdělávání

Školní poradenské pracoviště základní školy

Školní poradenské pracoviště tvoří výchovný poradce, metodik prevence a asistenti pedagoga.

Za jeho činnost odpovídá vedoucí učitel základní školy:

• dohlíží na včasné zpracování PLPP a IVP třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky;
• dohlíží na počáteční zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáků, zjištění nadaných a velmi nadaných žáků, zjištění překážek v učení a zapojení z důvodu sociokulturně znevýhodněného prostředí učiteli v 1. ročníku základní školy;
• zaznamenává do matriky informace o poskytování podpůrných opatření žákům.

Výchovný poradce:

• koordinuje činnost školního poradenského zařízení;
• spolupracuje s třídními učiteli, ostatními učiteli a dalšími pedagogickými zaměstnanci školy při zpracování PLPP a IVP pro nadané žáky, velmi nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;
• koordinuje mezi vyučujícími různých předmětů tvorbu a konečnou podobu PLPP a IVP;
• kontroluje, zda vyučující zohlednil ve své části zpracovávaného IVP všechna doporučení školského poradenského zařízení;
• zajišťuje písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být PLPP nebo IVP prováděn;
• zajišťuje seznámení všech vyučujících velmi nadaného žáka nebo nadaného žáka a jeho zákonného zástupce s IVP;
• po podpisu PLPP nebo IVP zákonným zástupcem žáka a po získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP VUZŠ;
• dohlíží na realizaci podpůrných opatření doporučených danému žákovi v praxi;
• koordinuje spolupráci školy a školského poradenského zařízení nebo dalších institucí podílejících se na vzdělávání a výchově žáka.

 Školní metodik prevence:

• připravuje podmínky pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole;
• koordinuje poskytování poradenských preventivních služeb školou a specializovanými školskými zařízeními žákům se specifickými poruchami chování.

Asistent pedagoga:

• pomáhá vzdělávat heterogenní skupiny žáků v jednom třídním kolektivu;
• pomáhá vzdělávat žáka se závažným stupněm potřeby podpůrných opatření (neschopného plně se zapojit do spolupráce se třídou) v kolektivu intaktních žáků;
• pomáhá vytvořit podmínky pro týmovou spolupráci;
• pomáhá vytvořit více příležitostí k individuální práci se žákem (i s ostatními žáky ve třídě);
• pomáhá lépe poznat osobnost žáka (žáků);
• účastní se vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v případě, pokud to vyžadují jeho potřeby;
• podporuje přijetí žáka se speciálními vzdělávacími potřebami kolektivem třídy a podílí se
• na ovlivňování pozitivního třídního klimatu;
• účastní se komunikace mezi školou a rodinou žáka;
• zásadně nevykonává ty činnosti, které může žák realizovat sám;
• podporuje žáka v samostatnosti a učí ho dovednostem, které vedou ke snižování závislosti na ostatních osobách;
• nikdy neplní za žáka jeho školní výstupy;
• pomáhá vzdělávat heterogenní skupiny žáků v jednom třídním kolektivu;
• pomáhá vzdělávat žáka se závažným stupněm potřeby podpůrných opatření (neschopného plně se zapojit do spolupráce se třídou) v kolektivu intaktních žáků;
• pomáhá vytvořit podmínky pro týmovou spolupráci;
• pomáhá vytvořit více příležitostí k individuální práci se žákem (i s ostatními žáky ve třídě).

Úkoly pedagogů při realizaci podpůrných opatření

 Koordinátor inkluze pro I. stupeň (Mgr. Jesika Ulrika Greisslerová):

• odpovídá za spolupráci se školským poradenským zařízením (PPP, SPC) v souvislosti s doporučením podpůrných opatření žákovi.

 Koordinátor inkluze pro II stupeň (Jan Navrátil):

• odpovídá za spolupráci se školským poradenským zařízením (PPP, SPC) v souvislosti s doporučením podpůrných opatření žákovi.

 Učitel:

• zajišťuje v příznivém klimatu třídy efektivní vzdělávání vedoucí k tomu, aby se žák pohyboval
• v bezpečném prostředí a byl zde osobnostně i odborně připraven k plnoprávnému zapojení
• do společnosti;
• zná zdravotní stav žáka, zná dopady zdravotního handicapu žáka na jeho vzdělávání;
• zná sociální zázemí žáka;
• zná limity, kterými je vzdělávání žáka nacházejícího se v konkrétním sociokulturním prostředí ovlivněno;
• zná případné psychické zvláštnosti související s příčinami zdravotního či sociálního postižení
• či znevýhodnění žáka;
• užívá vzhledem k potřebám žáků adekvátní formy, metody a postupy vzdělávání;
• plánuje vzdělávací jednotku tak, aby byla zajištěna diferenciace přístupu k těmto žákům;
• využívá vyhodnocování realizovaných vzdělávacích aktivit k dalším plánovaným činnostem;
• spolupracuje s dalšími učiteli podílejícími se na vzdělávání konkrétních žáků;
• spolupracuje s rodiči;
• spolupracuje s dalšími odborníky podílejícími se na rozvoji žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, a to nejen v oblasti výchovy a vzdělávání;
• má nárok na podporu poradenských pracovníků školských poradenských zařízení.

Třídní učitel:

• sleduje úroveň zapojení žáka do třídního kolektivu;
• sleduje, zda úroveň plnění školních výstupů odpovídá možnostem a schopnostem žáka;
• dohlíží na jednotný přístup k žákovi ze strany všech zainteresovaných pedagogů i všech nepedagogických pracovníků školní komunity;
• usměrňuje neadekvátní soudy ostatních pracovníků školy, pokud tyto nereflektují znalost žáka v širších souvislostech;
• koordinuje aktivity související se zásahy poradenských pracovníků a pracovníků sociálních služeb.